Budějovice – Vsetín 2:1 (1.12.2018)


Budějovice – Vsetín 2:1 (1.12.2018)

24hodin na výjezdu

Vše pro nás začíná cca týden před odjezdem, kdy řešíme jaký způsob dopravy zvolíme. Původní varianta že pojedeme auty padá po té co zájemců o výlet začíná přibývat. Napadne nás myšlenka cesty mikrobusem, ten 2 dny před odjezdem padá, a tak zkoušíme naplnit normální autobus což se nám s odřenýma ušima daří. Asi hodinu před odjezdem dáváme sraz v jedné hospodě, když se dozvídáme že autobus má poruchu a náhradní není k dispozici. Okamžitě se rozhodujeme že pojedeme vlakem, ale po zjištění že odjezd by byl za 45 minut a i tak by jsme přijeli zhruba ke konci druhé třetiny máme obavy jak se k tomu postaví zbytek. Jdeme k zimáku pro ostatní aby jsme věděli jestli jedou i tak s námi. Nikdo nijak neváhá a okamžítě vyrážíme na vlak. Kolem 11té vyjíždíme směr Praha, ve Valmezu se připojuje zbytek naší výpravy, nakonec nás je 22 převážně velmi mladých kusů, z nichž pro některé je takový výjezd premiérou. Litry gořalky tečou proudem, zabíráme místa v posledním vagonu, ze kterého nás nakonec
vyhazují 2 postarší paní, i přes značnou přesilu jsme nuceni odejít a dámy si tak ve vlaku připisují výhru. Cesta ubíhá rychle a není nouze o více či méně usměvné okamžiky..Po vystoupení v Praze se na nás po chvilce napojuje doprovod v podobě PČR, kteří podle jejich slov čekali fanoušky ale nevěděli sami jakého klubu (zřejmě průvodčí 🙂
Po chvíli hledání přicházíme na autobusovou zastávku kde by jsme měli přestoupit na autobus, problém
nastává při zjištění že se jedná o místenkový autobus do Lince a řidič nás odmítá vzít. V tu chvíli nastupuje PČR, která nakonec řidiče přemlouvá aby nás vzal, nejspíš se s námi nechcou další hodiny po Praze otravovat.

V buse směr Budějovice panuje dobrá nálada, o zábavu je postaráno i díky rakouským turistům (hlavně turistkám).
Po půl hodině jízdy si všimnu 12 nepřijatých hovorů od jednoho našeho spoluvýjezdníka, na neštěstí pro něj v buse blbne signál a já se mu tak těžko můžu dovolat zpět. Po dalších 15 minutách zjišťujeme,že se tomuto cestovali nějak podařilo se na záchodech zabouchnout, jak tohle dokázal nám bude navždy záhadou..ani po dalších 10 minutách se nám ho nepodaří osvobodit a tak tento cestovatel bere věci do svých rukou, nebo spíše nohou a dveře vykopává, odsouzeníhodné pohledy ostatních cestujících nezapomeneme nadosmrti -).
V Budějicích se nás ujímá již přichystaný doprovod v podobě antikonfliktního týmu, který nás doprovází ke stadionu,
před vstupem jsou ještě nějaké zmatky ohledně vstupenek, nakonec se s pořadateli domlouváme a ti nás přes VIP vstup pouští do našeho sektoru.
O hokeji a dění na tribuně toho dnes nemá smysl moc co psát. Přijíždíme dost pozdě, buben je rozbitý, 95% fanatiků chybí,navíc po většinu naši přítomnosti na stadioně řešíme dva naše zatčené, kteří si chtěli rozjet vlastní párty v kotli domácích (nedovedu si představit co by se dělo u nás, kdybychom v kotli narazili na dva hostující ,,vetřelce,,)
Na tribuně jsme dnes domácím zkrátka nemohli konkurovat, oproti našemu loňskému představení zde, velké zklamání.

Ke dvěma zadrženým poté přibývá ještě jeden ale všichni jsou po zápase propuštěni. Nutno dodat že s veliteli místní PČR byla domluva na úrovni. Někteří volí cestu domů auty s ostatními automobilovými co měli místo a zbytek se
po krátkých toulkách městem odebírá na vlak směr Praha. Na vlakáči dokupujeme zásoby piv a gořalek.
Ve vlaku probíhá nebývalá párty, na všech je vidět že dnešní hokej nijak neřeší a spíš než výjezd to dnes berou jako výlet přes půl republiky. Někteří z nás si mírně odpočinou (což udělali velmi dobře, vzhledem k tomu co následovalo později v Praze. ..) Někteří z nás se snaží seznámit s párem cestujících velmi sličných slečen,někteří se snaží ožrat pikolíka roznášejícího občerstvení no a zbytek si prostě užívá cestu po svém.
Po vysednutí v Praze se rozhodujeme že se zde zdržíme do rána než pojede první ranní vlak směr Vsetín.
První zastávka je na Václavském náměstí, kde dáváme nějaké to společné foto a pár chorálů, po nějaké chvíli
konečně nalézáme první nonstop kde z nás nejsou zrovna nadšení (i nějaká ta facka a wreslingový skok přes
půl hospody proběhl. 🙂 Poté co obsluha zjistila s jakou rychlostí dokážeme zatočit s jejich zásobami si
nás už začínají vážit daleko více. Velice úsměvný je taky pokus jednoho mladého navázat mezinárodní
kontakt s návštěvkyní hospody španělského původu který končí zarudlou tváří a možná i vybitým zubem onoho jmenovaného :). Část osazenstva poté opouští nonstop a míří na první ranní vlak,  zbytek si takticky nechává ujet dva vlaky a míří do další hospody, kde nastává opravdové Mongolsko..:) Zde trávíme následující dvě hodiny a dál poznáváme místní „kulturu“.


Konečně se přesouváme na vlakové nádraží, kde nasedáme na rychlík směr Vsetín..
Nasedli jsme správně do jídelního vozu, kde kromě piva pochvílí dochází všechen ostatní alkohol,
o tom jak to asi vypadalo by mohl vyprávět jedinec, který se probudil v Puchově a po cestě zpět nechybělo mnoho a mohl vystupovat opět v Praze. 🙂
Na Vsetín dorážíme v 11 hodin, a tak zakončujeme parádní 24 hodinovou jazdu.

Závěrem mě potěšilo že se na to nikdo nevysral a i přes absenci busu se bez váhání sebrali a jeli
všichni (zvláště u mladých nás to hodně těší ). Respekt taky jedné nejmenované holčině, jenž měla jet s námi busem, která se po zjištění že bus nejede rozhodla to hecnout sama vlakem z Brna!
Opět se potvrdilo že na výjezd, který se posere už na začátku se většinou vzpomíná ještě hodně dlouho.

Napsal: Lišaj a Holas